Bobošíková a Dlouhý však nechtějí ohrozit termín voleb. Proto také Bobošíková nejprve vyzvala ministerstvo vnitra k nápravě chyb formou návrhu na opravu zjevných chyb.
Ministerstvo vnitra rozhodlo, že všichni vyškrtnutí kandidáti nedodali dostatečný počet podpisů potřebných ke kandidatuře. Nedostatek podpisů zapříčinila nesrovnalost podpisujících osob s jejich místem trvalého pobytu a dále chyba ve výpočtech při odečítání neplatných hlasů.
Okamura označil nesrovnalost s trvalým pobytem jako omezování ústavních práv. Dokonce prohlásil, že celkový koncept včetně prováděcího zákona k přímým prezidentským volbám „odporuje ústavě.“ Odvolání všech exkandidátů směřuje k Nejvyššímu správnímu soudu.
Bobošíková má přitom jako jediná z vyřazených kandidátů po přepočítání podpisů nárok dále kandidovat. Vnitro přesto trvá na svém rozhodnutí. Zároveň sděluje, že změnit již vydané rozhodnutí je v kompetenci soudu.
Největší počet odevzdaných a uznaných podpisů na kandidátce má Miloš Zeman. O něco méně má Jan Fischer. Oba dva mají procentuelně vyřazeno více podpisů, než u Bobošíkové. Celkem však měli sesbíráno mnohem větší množství podpisů. U kandidátů Zuzany Roithové, Táni Fischerové a Vladimíra Franze byla naopak chybovost u podpisů nízká.
Nejvyšší správní soud musí rozhodnout nejpozději do 13.12 t.r. Pokud však nezajistí návrat vyškrtnutým kandidátům zpět do voleb, bude se Okamura domáhat svých práv ještě u Ústavního soudu. Ten však lhůtu pro rozhodnutí stanovenou nemá. Tím by mohla být ohrožena samotná volba prezidenta.
Ves.
