se narodila v roce 1960 a má dvě dospělé děti, dceru a syna. Vystudovala ekonomiku a řízení stavebnictví na Českém vysokém učení technickém v Praze. Když byly děti malé, začala s podnikáním, nejprve v oblasti daňového poradenství pro malé firmy. Protože vždy milovala hudbu a tanec, stromy, dobré jídlo a Prahu, založila v roce 2012 v Praze hudební kavárnu Dadap, která je pojmenována po stromu života. Mezi její další zájmy patří orientální flamenko, květiny a práce na zahradě.

Co pro Vás bylo hlavní motivací zvolit namísto zaměstnaneckého poměru vlastní podnikání? Kdy jste se k tomuto kroku rozhodla a co pro Vás bylo bezprostředním impulsem stát se podnikatelkou?

Začala jsem podnikat již v roce 1994, protože jsem měla malé děti a žádné hlídání. Tak jsem volila práci, kterou jde dělat z domova – účetnictví, daně a mzdy na klíč pro menší firmy. Když se podnikání rozjelo, začala jsem si brát k dětem hlídání, abych mohla ke klientům osobně zajet nebo nerušeně pracovat doma. Tato práce však nebyla mojí duši blízká; byla to jen varianta, jak se uživit.

Proč právě hudební kavárna Dadap?

Vždy jsem milovala hudbu a stromy a tak je jasné, že jsou i součástí mého splněného snu, mít prostor, kde se bude hrát a zpívat, tančit:) Dadap je druh korálového stromu, který na Bali uctívají jako strom životní energie a navíc název je zpěvný… dap dadap…

Které výzvy jste při budování vlastní firmy musela řešit a co Vám naopak nejvíce pomáhalo složité situace překonávat?

Jsem „srdcař,“ ne „byznysman,“ vše jsem řešila spíše pocitově a spolupracovala s lidmi – či je zaměstnávala – s naprostou důvěrou v ně… Poučila jsem se – takhle to nefunguje! „Důvěřuj, ale prověřuj“ je zlaté pravidlo. Dodnes se ale učím delegovat. To je hodně důležité. Není třeba zvládnout vše sama.

Nejvíce mi pomáhá víra sama v sebe a v celý projekt. Občas jsem byla na dně a chtěla vše vzdát, pak jsem ale zase šla dál. S „krizovkami“ na začátku se počítá, je to ale i dobré poučení.

V průběhu let 2010 až 2012 jste se zúčastnila vzdělávacích kursů pro ženy podnikatelky v rámci projektu PROFI ŽENA – Praha a střední Čechy. Co Vás na kursech nejvíce zaujalo a jak konkrétně Vám pomohly ve Vašem osobním rozvoji a rozvíjení Vašeho podnikání?

Pro mě to bylo zlomové. Již dlouho jsem přemýšlela o tom, že mě má práce zcela nenaplňuje, ale neměla jsem odvahu udělat radikální změnu. Setkání se spoustou zajímavých žen, které buď již podnikají, nebo s podnikáním začínají, způsobilo, že „mě nakopla“ ta správná chuť do změny:) Získala jsem cenné informace a s některými účastnicemi dnes dokonce i spolupracuji. Tak se stalo, že jsem si na konci roku 2012 splnila sen a otevřela hudební kavárnu Dadap.

Doporučila byste ostatním ženám, které stojí na profesní křižovatce, rozhodnout se pro soukromé podnikání? Co byste, na základě své zkušenosti, doporučila začínajícím podnikatelkám?

Soukromé podnikání je o svobodě, nemusíte být v zaměstnání „od-do.“ Na jednu stranu nemáte jistotu, že každý měsíc přijde na účet mzda, zato můžete dělat to, co vás opravdu baví. Když se naučíte delegovat, nemusí to být ani tolik časově náročné. Hodně důležité je mít jasnou koncepci, mít dopředu promyšlené co, kdy, jak a za kolik.

Hlavně si věřit, nevyčítat si nezdary – chybami se člověk učí. A i při podnikání si udělat čas sama na sebe!

Jak vnímáte úlohu začínajících podnikatelů v kontextu aktuální ekonomické situace v České republice? Je podle Vás na trhu dostatek kvalitního a dostupného profesního vzdělávání pro ženy podnikatelky?

Doba je těžká, ale když se opravdu chce, tak jde všechno. Projekty na pomoc začínajícím podnikatelům jsou potřeba, ale není jich mnoho.