Mezinárodní den žen si mnozí spojují s komunistickým režimem, kdy se ženám v podnicích rozdávaly karafiáty. Věřte však, že MDŽ nemá s komunismem nic společného. S komunismem máme tento svátek spojený pouze proto, že byl využíván k propagandě komunistického režimu.
Jak to tedy bylo?
Za Mezinárodní den žen vděčíme americkým ženám pracujícím v textilním průmyslu, které se v březnu roku 1857 vydaly do ulic a stávkovaly za zlepšení pracovních podmínek. Na jejich stávku navázaly v roce 1908 švadleny v New Yorku, které požadovaly zkrácení pracovní doby, vyšší platy, hlasovací právo a ukončení zaměstnávání dětí.
Na základě této demonstrace rozhodla ještě v květnu 1908 Socialistická strana USA, že Národní den žen bude připadat na poslední únorovou neděli. V té době to ještě nebyl mezinárodní svátek a slavil se jen v Americe.
Dva roky poté navrhla Němka Clara Zetkinová na konferenci socialistických organizací v Kodani zavedení Mezinárodního dne žen jako připomínky na demonstrace švadlen v USA. Následkem toho se v roce 1911 poprvé slavil Mezinárodní den žen v německy mluvících zemích a v Dánsku. Datum tohoto svátku bylo stanoveno na 19. března a ženy v tento den bojovaly na demonstracích za volební právo a konec diskriminace v zaměstnání.
Proč 8. března?
Zásadním okamžikem pro MDŽ byl únor 1917, kdy v Petrohradě vyšly ženy do ulic pod heslem „chléb a mír“. Týden poté byl ruský car donucen abdikovat a vláda schválila volební právo žen. Tato demonstrace se konala 23. února, což připadá na 8. března gregoriánského kalendáře. Tímto se Mezinárodní den žen se definitivně ustálil na datu 8. března.
Dnes si tento den připomínají státy v Evropě, USA, Austrálie, v Rusku je dokonce dnem státního volna.
- V dnešní době je MDŽ dnem, kde muži projevují svou náklonnost ženám, ale současně i připomínkou toho, jaký kus cesty ženy za svou emancipaci ušly.
Martina M.
