Tato kapitola je sice dlouhá, ale zajímavá. Popisuje 5 základních směrů, které se používají k vědeckému zkoumání duše. I když jsou psychologické směry v mnohém odlišné, například témata obezity a agresivity vysvětlují každý jinak, jsou propojeny některými aspekty. Zde vás seznámíme s přístupem psychoanalytickým, behaviorálním, kognitivním, biologickým a fenomenologickým.

Psychoanalytický přístup

Zakladatel tohoto přístupu lékař S. Freud vystoupil s velmi odvážnou teorií:
Naše chování má kořeny v procesech, které jsou nevědomé. Nevědomím označoval ty myšlenky, strachy a touhy, kterých si jedinec není vědom, ale které ovlivňují jeho chování. Věřil, že mnoho těchto impulsů, které jsou zakázány nebo potrestány rodiči nebo společností v dětství, jsou odvozeny od přirozených pudů. Protože se každý z nás s těmito pudovými impulzy rodí, mají na nás vliv a nějakým způsobem se s nimi musíme vyrovnat. Pokud jsou zakazovány, pouze se přesouvají z vědomí do nevědomé. Odtud potom ovlivňují naše sny nebo přeřeknutí. Mohou se objevovat jako kolísání nálady, příznaky duševní nemoci, nebo na druhé straně mít sociálně přijatelnější podobu , jako je umělecká tvorba.
Všichni psychologové neakceptují v plném rozsahu Fredovy názory, ale většina souhlasí s tím, že jedinec si není plně vědom všech stránek své osobnosti.

Co se týká obezity, je známo, že někteří lidé se přejídají, pokud cítí úzkost. Odpovídají na náročnou situaci tak, že dělají to, co jim přinášelo kdykoliv v jejich životě útěchu – tedy jedí.
Freud věřil, že všechny naše činy mají svoje příčinu, ale tato příčina má často původ spíše v nevědomých motivech než v racionálních příčinách, které jim často přikládáme. Fredův pohled na lidskou povahu byl negativní : věřil, že jsme ovládáni stejnými pudy jako zvířata (především agresivitou a sexualitou) a že neustále svádíme boj proti společnosti, která nás nutí tyto pudy ovládat.

Behaviorální přístup (z angl. behavior – chování)

Člověk snídá, jede na kole, mluví, červená se, směje a pláče. Je to chování, které můžeme pozorovat. Behaviorální přístup na rozdíl od biologického nesleduje změny odehrávající se v mozku, ale vnější pozorovatelné změny chování. Sleduje se stimul a reakce, které bylo tímto stimulem způsobeno. V současné době je tento striktní směr již překonán, ale mnoho psychologických směrů se z něj vyvinulo.

Svoji užitečnost prokázal tento přístup například při studiu obezity. Někteří lidé se přejídají pouze za přítomnosti určitých stimulů. Součástí mnoha terapeutických programů vedoucích ke kontrole hmotnosti je snaha vyhýbat se těmto stimulům a ve svém chování změnit naučenou reakci – stimul (nuda) – reakce (jídlo z nudy).

Kognitivní přístup (kognice – myšlení)

Vznikl zčásti jako reakce na příliš úzký pohled behaviorismu.
V mnoha věcech je behaviorální přístup podobný zastaralé telefonní ústředně: podnět vstupuje dovnitř a po sérii přepojení a kroužení mozkem vychází ven odpověď. Naproti tomu příkaldem pro kognitivní psychologii je moderní počítač. Vcházející informace je zpracována mnoha způsoby – je tříděna, porovnávána s ostatními informacemi, které jsou již v paměti přítomny, znovu tříděna a tak podobně. Odpověď pak závisí na těchto vnitřních procesech a jejich stavu.

Kognitivní analýza může být použita při studiu agresivity: Když vás někdo napadne, je pravděpodobnější, že na něj budete verbálně agresivní, jestliže ho budete znát, než když se bude jednat o vám neznámého duševně chorého člověka. V obou případech je situace zhruba stejná, co je však různé, je informace, co o této osobě víte a je to tedy vaše znalost, co řídí vaše jednání.

Biologický přístup

Lidský mozek se skládá z více než deseti miliard nervových buněk a téměř nekonečného množství spojení mezi nimi. Může být pokládán za nejsložitější strukturu vesmíru.
Každá psychologická událost má v nějaké míře souvislost s činností mozku a nervového systému.
Například se díky tomuto přístupu zjistilo, že vliv na zapamatování má část mozku zvaná hipokampus.
Zjistilo se, že v mozku se nacházejí oblasti, které pokud jsou drážděny, mají vliv na agresivitu nebo obezitu. U lidí agresivita a obezita je ovlivňována ještě dalšími faktory. Studie se zvířaty však poskytují podklady, které mohou přispívat k pochopení toho, jak se biologie účastní na lidské motivaci a emocích.

Fenomenologický přístup

Jako reakce na přístup, že jednání je ovlivněno pouze vnějšími stimuly (behaviorismus), nebo zpracování informací pomocí vnímání a paměti (kognitivní přístup) nebo nevědomými podněty (psychoanalytická teorie) vznikl fenomenologický přístup. Tento směr se více zabývá popisem vnitřního prožívání a zážitky jednotlivců než vyvíjením teorií nebo předpovídáním chování. Dává také důraz na ty vlastnosti, které odlišují člověka od zvířat, například tendenci k seberealizaci. Jedna z teorií říká, že základní motivační silou je tendence k růstu a seberealizaci. Všichni máme základní potřebu rozvíjet svůj potenciál k plnosti a vyvíjet se dále, než se nacházíme nyní. Přestože nám v tom mohou bránit překážky ze strany okolí nebo společnosti, naší přirozenou tendencí je rozvoj našeho potenciálu.
Tento přístup je podnětný více svým přesvědčením, že psychologie má zaměřovat svoji pozornost na řešení problémů, které se týkají prospěchu lidí, spíše než na studium izolovaných částí chování, což může zavádět k jejich příliš jednoduchému vědeckému zpracování. Je klamné se však domnívat, že je možné vyřešit problémy týkající se myšlení a chování tím, že odložíme vše, co víme o vědeckých bádáních.

Konflikty mezi přístupy

Jednotlivé přístupy jsou někdy navzájem slučitelné, jindy si navzájem konkurují. Tyto přístupy jsou slučitelné, pokud se zaměřují na různé stránky téhož problému. Například u problému obezity mohou existovat různé důvody, proč se lidé přejídají, z nichž některé mohou být biologické (genetická predispozice k obezitě), některé behaviorální (stimuly vyplývající ze situace svátečního jídla mohou spouštět proces přejídání) a některé mohou být psychoanalytické (jídlo je důvěrně známý prostředek zmenšující úzkost).
Konflikt mezi jednotlivými přístupy může být vodítkem pro další krok ve vývoji psychologie.

Shrnutí

Jako každý obor i psychologie je založena na teoriích. Některé nás provází dosud a některé se během 20. století dostaly do ústraní. V psychologii si může každý vybrat ten svůj pohled na člověka a pracovat daným směrem s klienty. Ačkoli má psychologie bohatou historii, nebývá uznávaná každým. Myslíme si však, že si již našla své místo na slunci. A její rostoucí popularita je toho důkazem.

Autor: Mgr. Lucie Nápravová, www.trustframe.cz