Omyl. I mužům tikají biologické hodiny a někdy i dříve než ženám…

Zapomeňte na mýtus o mužích, kteří už jaksi z principu odmítají rodinné závazky – žení se spíše z donucení a děti pro ně bývají spíše nevyhnutelným následkem vstupu do závazného partnerského svazku. Věřte, že je i spousta těch, které se nemohou svého potomka dočkat. A to klidně před dovršením „třicítky“. Sice se nebudou projevovat tím, že by se rozplývali nad každým kočárkem, který se objeví v jejich blízkosti. Spíš se budu snažit upevnit své zázemí a více pečovat o harmonický rodinný život. Některým začnou tikat biologické hodiny, když vidí kolem sebe spokojené a nadšené kamarády – tatínky. Jiní přirozeně dospějí do věku, kdy vzrušení a zábavu pánských jízd vystřídá touha po klidném rodinném životě a po dětech. Ale jsou i tací, kteří se dětem nikdy nijak nebránili. A tak když najdou tu pravou, chtějí se hned usadit a jako první přijdou s větou: „Miláčku, já bych chtěl dítě!“

Naléhání manžela

Své o tom ví i devětadvacetiletá Tereza. „S Martinem jsme už tři roky. A minulý rok jsme se vzali. Od té doby se na mě valí lavina otázek typu: „A co mimi, kdy bude? Už jsi těhotná?“ A já jsem na to přímo alergická. Copak je to nějaké automatické  pravidlo? A co když mě to ještě neláká? Zkrátka mi moje biologické hodiny ještě netikají… Jasně, třicítku mám skoro na krku a vím, že času zase tolik není. Ale prostě mám pocit, že si chci ještě užít tak dva roky „svobody“. Bez křiku, přebalování a probdělých nocí. Uvědomuji si, že dítě je „závazek“ skoro na celý život a s jeho narozením už bude všechno jinak. Otravné otázky a narážky od příbuzných a známých by se daly ještě nějak ustát, jenže velký tlak jde už i od mého manžela. Zatímco některé kamarádky si mně stěžují, jak už by rády vozily kočárek, ale jejich partneři o tom nechtějí ani slyšet, já mám opačný problém. Martin mi to dost často připomíná. Myslím, že on nikdy nepatřil k těm, na které řvoucí děti fungovaly jako antikoncepce. On děti prostě miluje. Má dvě mladší sestry, na které nedá dopustit. Navíc jezdil několik let jako vedoucí na dětský tábor a tak se zkrátka nemůže dočkat, až bude mít vlastní… Máme za sebou už několik debat na tohle téma. A párkrát už to dopadlo nepříjemnou hádkou. Ale copak si něco takového jako „roli matky“ mohu nakázat? Martinovi je teprve třicet a tak mu říkám, že on má přeci ještě času hromadu. Ale on, že nechce, aby si ho děti pletly s dědečkem. Navíc si už prý pořádně užil a chce, aby náš vztah dostal nový smysl… I když jsem s Martinem šťastná a nechci ho ztratit, bojím se, jak tohle dopadne. Nakonec jsme se dohodli na kompromisu, že za rok se začneme pokoušet. Kdo ví, možná do té doby mi začnou taky tikat…“

Kdy počít dítě?

Dnešní doba je jiná. Ženy se do mateřství už nehrnou jako dřív. V klidu a pohodě studují, budují kariéru, cestují… Pokud se tedy stejně jako Tereza na mateřství ještě necítíte, nenechte se nikým do ničeho nutit. Stejně jako muži i vy máte právo rozhodnout se, kdy se tak stane. Jen myslete na to, že s přibývajícím věkem přicházejí i možná rizika a komplikace, které souvisí se stárnutím a plodností. Uvádí se, že ideální dobou pro první dítě je mezi 20. a 29. rokem ženy. V tomto věku jsou nejvíc plodné a jejich zdravotní stav je většinou výborný. Nejenže je nízké riziko výskytu genetických vad, ale také je menší pravděpodobnost spontánního potratu. Naopak po třicítce se snižuje kvalita vajíček a stoupá riziko chromozomálních vad plodu. Proto se u těhotných od 35 let výše provádí amniocentéza neboli odběr plodové vody. Díky tomuto vyšetření lze včas odhalit některé vrozené vady plodu (například Downův syndrom) a rozhodnout případně o ukončení těhotenství. Ale být matkou po třicítce má taky svoje klady. Ženy jsou většinou více psychicky vyzrálé. Většinou už naplnily vlastní profesionální ambice, bývají lépe finančně zajištěny. Dokáží tedy lépe zabezpečit rodinu a průzkumy ukazují, že si své mateřství dokonce užívají více než mladší matky.

Omyl o věčné mužské plodnosti

Podle studií nastává divoký biologický tikot u žen kolem třicítky, protože v té době poprvé dochází k mírnému poklesu produkce ženských pohlavních hormonů. Ovšem mýtus, že muži jsou plodní věčně do jakéhokoliv věku, již také padnul. Ani mužský organismus není imunní vůči věku a faktorům, které negativně ovlivňují kvalitu spermií a mužskou plodnost. Mužům sice většinou začínají biologické hodiny odbíjet mnohem později než ženám, ale po čtyřicítce rapidně klesá pravděpodobnost zplození zdravého dítěte i u nich. Muž je sice i ve starším věku schopný tvořit nové spermie, problém je však v tom, že zároveň stoupá pravděpodobnost, že DNA těchto spermií v sobě ponese chyby a defekty. Pokud si tedy pánové dávají načas, nemohou se divit, když se jejich partnerce nebude dařit otěhotnět. Chyba může být právě v nich samotných! A když už se mužům partnerku oplodnit podaří, pořád hrozí, že dítě může trpět nějakou chorobou. Navíc stále větší roli hraje také uspěchaný životní styl, velké pracovní vytížení a nezdravé návyky.

Autor: Bětka Niebauerová