V devatenáctém století sem přicházely rodiny z různých koutů země. Zvláště v počátcích většina žila velice skromně bez přístupu k zemědělské půdě. Většinu potravin si tedy musela kupovat. Právě proto se nedochovalo příliš receptů ze zeleniny. Na druhou stranu v chudších podmínkách našly své uplatnění především brambory. Ty zasytily těžce pracující havíře, a rovněž je šlo využít v jak slaných, tak i sladkých pokrmech.
Nejoblíbenější snídaní byla žitná káva s namáčenými kousky chleba. Opražené žito se namlelo jako káva, přidala se cikorka, směs se povařila a pak přecedila. Na plotně nikdy nechyběla konvička, nápoj se pil totiž horký. Později jej nahradila prodávaná melta.
Typickou večeří dřívějších dob se stala tzv. uhlířina tvořená brambory a knedlíky nakrájenými na kostky. Mastila se sádlem se škvarky, ale často se také používal i lůj. Obyčejné vařené brambory se zelím představovaly poměrně častý a prostý oběd.
Z brambor se také připravoval slavnostnější dort. Zatímco dnes bychom přidali cukr, ještě v šedesátých letech 20. století se sladilo domácím řepným sirupem. Naporcovaná řepa se vařila i několik dní do doby, až výsledný produkt dosáhl konzistence medu. Mazal se ale také na chleba.
Nicméně i kladenské kuchařky se snažily připravit svým mužům chutnější krmi. Oblíbenými se proto staly především jednoduché omáčky – nejčastěji cibulové, okurkové nebo koprové. Přes týden se servírovaly jen s chlebem, či brambory, v neděli a svátcích s kouskem masa. To však přednostně dostal hospodář.
Maso však mnohdy nahradily levné buřty, které kralovaly i tenkrát populárnímu buřtguláši. V bohatších domácnostech se hojně používalo drůbeží maso. Dochovaly se proto předpisy na všelijaké vybrané lahůdky. Ti méně movití se ale naopak spokojili s koňským masem, z něhož se vyráběly salámy nebo různé guláše.
Klasické buchty se těšily přízni i na Kladensku, ty se švestkovou náplní se někde nazývaly „buďáky“. Z kynutého těsta se pekly třeba sejkorky nebo smažily vdolky. V pondělí pak mívali havíři s sebou do práce zbytky těchto dobrot z těsta.
A pokud si chcete vyzkoušet právě takový havířský pokrm, připravte si neobvyklé tulácké lívance.
Tulácké lívance
2,5 dcl piva, hladká mouka, 2 vejce
Ve světlém pivě rozšleháme vejce (jen žloutky) a přidáme tolik mouky, až vznikne polotekuté těsto. Ze zbylých bílků ušleháme sníh a opatrně vmícháme do pivní směsi. Ze vzniklé hmoty smažíme lívance. Lze je podávat i naslano. V tom případě se potíraly játrovou paštikou.
Autor: Martina Bittnerová
Katalog restaurací:
Celá ČR | Jihočeský kraj | Jihomoravský kraj | Karlovarský kraj | Královehradecký kraj |
Moravskoslezský kraj | Pardubický kraj | Plzeňský kraj | Praha | Zlínský kraj
