Obdobně pojem zátěž vyjadřuje tři aspekty: podnět, prožitek a reakci lidského organismu. Štikar a Rymeš (2004) vymezují psychickou zátěž jako homeostatický proces psychického zpracování a vyrovnávání se s požadavky a vlivy životního a pracovního prostředí, přičemž prostředím se rozumí vše, co člověka obklopuje včetně společenských vazeb, událostí a požadavků na chování.

Ve vzájemných interakcích člověk – prostředí má klíčový význam subjektivní zpracování působících nebo potenciálních spouštěčů psychické zátěže a stresu (představy, introjekty, zkreslené informace apod.). Hladinu subjektivně prožívané psychické zátěže můžeme shodně s Mikšíkem (2003) členit do čtyř kategorií:

- běžná zátěž – představuje život v obvyklých, osvojených kontextech života,
- optimální zátěž – stimuluje a podmiňuje psychický rozvoj osobnosti,
- hraniční zátěž – představuje nároky, s nimiž se člověk vyrovnává s mimořádným vypětím psychických sil, člověk je schopen na subjektivně přijatelné úrovni integrovanosti zátěžovou situaci řešit,
- extrémní psychická zátěž – jedinec není s to rozvinout integrovanou interakci s prostředím, prosazují se rozmanité struktury a obsahy dezintegrace, maladaptivních, tj. nepřizpůsobivých, sociálně nežádoucích projevů a psychického selhání.

V souvislosti s pracovním stresem uvádějí problémy související s rolemi, nejasné vymezení kompetencí a odpovědností, problémy související s profesní perspektivou. Za rizikové faktory pracovní činnosti spojené se stresem a možnými zdravotními důsledky lze považovat zejména: přetížení a podtížení, kombinace vysoké náročnosti práce s nízkou mírou vlastní kontroly nad prací, časový stres a distrakční stres, monotónní a repetetivní pracovní úkoly, vnucené pracovní tempo, vědomí vysoké pracovní odpovědnosti, střídání denních a nočních směn, těžká fyzická práce (Štikar, Rymeš, 2000). Silné negativní emoce a stres může vyvolávat dlouhodobě absentující reciprocita mezi vysokým úsilím a nízkým ziskem v pracovní činnosti (Siegrist, 1996). Vysokou míru stresu představují zejména povolání kombinující vysokou psychickou náročnost a nízkou míru kontroly.

Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti – Vydalo nakladatelství COFET, a. s. v Praze roku 2011 díky laskavému přispění Československé obchodní banky, a. s. za spolupráce NNO FINANČNÍ GRAMOTNOST, o. p. s.

Slabikář můžete objednat ZDE.