Chtě nechtě toho na vás prozradí mnohem víc, než byste si sama přála. Takže pokud chcete lhát, myslete nejen na to, co říkáte, ale také jak u toho vypadáte.
Čeho si na člověku, který vám sděluje určitou informaci, všimnete nejdříve? Pravděpodobně toho, co má na sobě (zvláště jedná-li se o obzvláště vyvedenou kombinaci), jak má upravené vlasy, barvy hlasu, struktury projevu, ale také postoje, pohybu rukou, nohou, hlavy. Vybavujete-li si zpětně schůzku s daným člověkem, spíše než na obsah vašeho rozhovoru se rozpomenete na zdánlivě nedůležité věci, a to právě v podobě držení těla a celkové vizáže.
Tohle nemá být návod na to, jak lhát a nebýt přistižen. Prostě existují věci, o kterých nejsme přesvědčeni, že chceme sdílet s ostatními. A jisté je, že je spíše než slovy odkryjeme neverbálně – řečí těla. Odborníci totiž odhalili, že z celkového vnímání určitého sdělení je pouhých 7 % tvořeno obsahem… Proto si dávejte pozor nejen na to, co říkáte, ale hlavně jak to říkáte. Na druhou stranu přehnaná péče o řeč těla se odráží v tom, že zapomenete vlastně na to, co jste chtěla sdělit.
Nedůvěru vzbudíte, když…
Začněte uhýbat pohledem, koukejte do zdi nebo ještě lépe do země a výsledkem bude vaše vizitka v podobě nedůvěryhodného člověka. Podání ruky á la leklá ryba vám také na důvěryhodnosti nepřidá, stejně jako pohrávání si s vizitkou, propiskou nebo telefonem. „Během jednoho pohovoru se mi stalo, že kandidát „procestoval“ mou vizitkou celý stůl. Po dvaceti minutách jsem jej musela upozornit, aby si ji schoval,“ sděluje své zkušenosti pětatřicetiletá personalistka Eva Krajčíková.
Tip: Pokuste se udržet oční kontakt alespoň několik vteřin. Sice to bude působit stále tak trochu nervózně, což je na druhou stranu mnohem pochopitelnější než nedůvěra.
