Naše expedice trvala celkem 16 dní, zahrnovala tři mezinárodní trajekty a deset vnitrostátních. I přes nevyzpytatelné rozmary počasí zlákalo severské Norsko také naší dvoučlennou posádku.

Severního polárního kruhu a souostroví Lofoty jsme dosáhli v úsporném modelu Škoda Yeti Greenline s průměrnou spotřebou 4,3 litrů na 100 kilometrů. Severní trasu jsme detailně prozkoumali, najeli 7 600 kilometrů a objevili hned několik zajímavých tipů, co určitě navštívit. V tomto prvním článku přinášíme informace o naší trase z Čech až do Osla.

Do Norska? Německem do Dánska

První den jsme vyrazili z Prahy do Rostocku. Cesta nám po německé dálnici krásně odsýpala, po 560 kilometrech a zhruba 5 hodinách jízdy jsme byli v přístavu.

Trajekt jsme měli zamluvený a zaplacený předem přes chytrý rezervační portál www.aferry.com, takže jsme nikde nečekali a za necelé dvě hodiny připluli až do dánského Gedseru.

Následoval krátký přejezd Dánskem do 153 kilometrů vzdálené Kodaně se starobylým přístavem Nyhaven, nejdelší pěší třídou v Evropě Stroget a samozřejmě Malou mořskou vílou. Po návštěvě hlavního města Dánska jsme pokračovali směrem na sever přes město Roskilde (katedrála UNESCO a malebné centrum), dále na hrad Frederiksborgslot a pak až do přístavu Helsingor s majestátním hradem Kronborg (UNESCO), dějištěm Shakespearova Hamleta.

Překvapení na švédské pumpě

Z dánského Helsingboru jsme byli trajektem ve švédském přístavu Helsingborg za slabou půlhodinku. Švédskem jsme pouze projížděli, za to nás na pumpě překvapil způsob placení. Většina stojanů byly totiž automaty, kde se dalo zaplatit pouze kartou. My jsme ale chtěli platit v hotovosti. Po neúspěšném hledání obyčejného stojanu jsme se zeptali obsluhy a ta nám řekla, že při placení v hotovosti je třeba tuto skutečnost předem nahlásit. To však nestačilo, obsluha vyžadovala jako zálohu doklad totožnosti coby pojistku proti odjezdu bez zaplacení. Vyndali jsme tedy občanku a mohli po této několik minut trvající anabázi natankovat do Yetiho. Následovalo 520 kilometrů cesty po dálnici Švédskem a Norskem do prvního cíle hlavního města Oslo.

Oslo nás přivítalo aprílovým počasím, ale vidět známou budovu radnice, Královskou třídu s královským palácem a budovu nové opery bylo nutností. Ujít jsme si nenechali ani několik muzeí (muzeum polární lodi Fram, Kon- tiki muzeum, muzeum vikingských lodí, Munchovo muzeum), Národní galerii se slavným Munchovým obrazem Výkřik a Vigeland park.

Omezená rychlost v Norsku – nezbývá než se kochat krajinou

Jízda Norskem byla oproti Dánsku či Švédsku poměrně velká změna, která nebyla na cestě do Osla ještě tak patrná. V tomto úseku jsme jeli převážně po dálnici či rychlostní komunikaci a „ užívali si rychlostních limitů 110 km/h či 90 km/h“. Po celou dobu jízdy Skandinávií jsme tak nedali dopustit na omezovač rychlosti. Vzdálenosti, které jsme každý den urazili, byly značné a jízda s neustálým šlapáním na pedál nemyslitelná.

  • Ceny a paliva

Více informací najdete na: http://www.zenavaute.cz/index.asp?redakcePreview=ok&menu=3&language=1&record=1085626